Konec masek ...

4. února 2006 v 12:29 | Chilli |  Svědectví
Bylo mi sedmnáct let. Měla jsem za sebou bolestivý rozchod se svým klukem, ale brala jsem jako samozřejmost a jistotu, že se k sobě do třech měsíců vrátíme. Chodili jsme spolu patnáct měsíců, takže jsem si na něj zvykla. Na něj a na sex. Kvůli tomu vztahu jsem opustila do té doby nejlepší kamarádku, koníčky a přetrhl se i můj vztah s mámou. Ne jako oběti plnohodnotnému vztahu, jenom prostě proto, že jsem na nic neměla čas. Takže jsem najednou zůstala jenom já sama. Sama se svou bolestí a prázdnotou. V té době začala mamka chodit domů z práce s nějakými zvláštními názory na duchovní svět. Ne, že by tomu věřila, jenom mi říkala, co že se to dozvěděla od jednoho svého spolupracovníka. Zajímalo mě to, protože jsem si vždycky myslela, že něco v duchovním světě musí být, a teď jsem se poprvé setkala s tím, že o tom někdo mluvil. Maminka nám dělala prostředníka a čím dýl to trvalo, tím jsem měla víc otázek. Raději nám zprostředkovala osobní setkání. Dostávala jsem odpovědi a věřila jsem každému slovu - ovšem problém byl v tom, že to bylo učení New age. Sice tam figurovala postava Ježíše a Boha, ale jenom jako energie a "láska" v uvozovkách. Trvalo nám asi tři měsíce, než jsme pochopili díky jedné skupince lidí, kam jsme jezdili, že toto učení nemá s Biblí nic společného, že Bůh je milující osoba, že Ježíš je na Boží úrovni a že nechci nějakou duchovní energii využívat pro svůj zdánlivý prospěch. Proto jsem začala číst Bibli a modlit se k Ježíši. Jednou jsem ležela a jako obvykle jsem se modlila za to, aby se mi vrátil můj bývalý kluk, když ke mě Bůh promluvil. Těžko se to vysvětluje, ale pokusím se. Nebyl to fyzický hlas, byl to hlas v srdci. Ten Boží hlas mi řekl, že ten kluk není pro mě. Byla to věc, kterou jsem si před tím nedovedla představit a ani by mě nenapadla. Byla jsem si jistá, že se k sobě vrátíme. Všechno se stalo v maličký okamžik, do kterého se vešla ještě jedna věc, a to jistota, že je to Bůh, kdo se mnou mluví a že to udělal z lásky ke mě. Do mého srdce přišel pokoj a pocit, jako by mi spadl závoj z očí. I ta bolest z rozchodu byla pryč. Najednou jsem věděla, že Bůh je živý, milující a můj pomocník. Nezačal lehký život, začal život plný zapírání, uvědomování a napravování svých chyb, výsměch od kamarádů, ale plný pokoje, radosti z Boží přítomnosti a nových přátel. Jeden z největších bojů byl se závislostí na sexu. O panenství jsem přišla ve čtrnácti a spala jsem s každým klukem, se kterým jsem chtěla. Taková věc se mezi klukama rychle šíří, takže nikdy nebyla nouze o jejich "přízeň". Nakonec jsem byla ve stádiu, kdy jsem spala i s klukama, se kterýma jsem vlastně ani spát nechtěla. Když jsem uvěřila, vůbec jsem netušila, že by to mohlo být něco špatného - dělali to přece všichni kolem mě. Když jsem konečně přišla na to, že to asi není to pravé, nemohla jsem se toho vzdát. Prostě jsem neuměla říct: ne. Bojovala jsem s tím, ale nechtěla jsem se vzdát svých nevěřících přátel, a tak jsem s nimi chodila stále na ta nebezpečná místa, kde byla ta příležitost volného sexu. Modlila jsem se, aby mě Bůh dal sílu odolávat, ale stále jsem v tom prohrávala a zklamávala. Už mě nebavilo každý měsíc čekat, jestli jsem to přežila bez následků. A jednou jsem čekala už týden. Řekla jsem si, že se celý den budu modlit a číst Bibli, a nepřestanu, dokud mě toho Bůh nezbaví. Od rána jsem se modlila, klečela a plakala před Bohem, abych už nemusela být spoutána chtíčem, ale mohla být volná v mých rozhodováních. Chtěla jsem, aby mi Bůh odpuštění ukázal konkrétně, a to, že budu ještě ten den vědět, že nejsem těhotná. Četla jsem Bibli - Nový zákon. Kdo zná Bibli, ví, že Starý zákon je delší, tím pádem, když jsem měla otevřenou Bibli na Novém zákoně, na levé půlce knihy bylo o hodně víc listů, než na pravé straně. Když jsem si šla odskočit a vrátila jsem se do svého pokoje, hned u dveří jsem si všimla, že je Bible otevřená na jiné stránce, protože na levé polovině bylo teď méně listů, než na pravé straně. Věděla jsem jistě, že nikdo během té chvilky nevešel do té místnosti a po cestě ke stolu jsem se podívala, jestli není otevřené okno, jestli to neotočil vítr. Okno bylo zavřené a na první stránce na prvním řádku byla věta: "desátého dne tohoto měsíce". Ten den bylo desátého a bylo půl dvanácté v noci. Ten den do půlnoci jsem dostala menstruaci a měla jsem svobodu říci: ne v situacích, kde jsem dřív tu svobodu neměla. Bůh je věrný a neopouští nás ve věcech, kde potřebujeme pomoc. Od té doby bylo ještě spousty jiných bojů a vítězství, bolestí a uzdravení, pádů a ujištění, že je jeden veliký Bůh, který mě tak miluje, že dal za mě to nejcennější, co měl ... svého syna Ježíše! Už se nemusím přetvařovat. Mohla jsem zahodit všechny ty masky, které jsem měla - do školy, domů, mezi kluky. Můžu být svá, i když ne dokonalá, a stejně vím, že takovouhle mě Ježíš přijímá. Modlím se, aby jsi i Ty poznal(a) osobně Ježíše jako svého Přítele a Pomocníka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 barka | 8. února 2006 v 15:15 | Reagovat

Jsem z tohohle blogu naprosto nadšená, je to skvělý, že se křesťanství dostalo i sem. Já sama jsem věřící něco přes rok a dokáže mě hrozně potěšit, když najdu spříněnou duši, protože v mojí rodině je věřící ještě sestra a švagr, kteří bydlí na druhém konci města a tak nemám moc možnost si s nimi popovídat. Sice i moje  kamarádky jsou věřící, ale v patnácti si tak často o Ježíši nepovídáte :-) Jen tak dál, držte se!!!

2 Kapka | Web | 8. února 2006 v 19:26 | Reagovat

To je skvělý, žes mohla takhle poznat Boha!

Já jsem chodila s jedním věřícím klukem, ale ani nás nenapadlo se Boha ptát jestli to je jeho plán pro nás.. Po dvou letech mi Bůh dal poznat, že ten kluk není jeho plánem pro mě a že se s ním mám rozejít.. Vůbec se mi do toho nechtělo ale věděla jsem že to je správný a modlila jsem se abych do dokázala. Naštěstí tomu klukovi to zřejmě taky došlo, takže o tom začal první a nakonec jsme se rozešli v dobrém..

Btw, četla jsi S nikým nechodím a nejsem cvok od Joshuy Harrise,a  Aňi ň, taky od něj? Mě tyhle knížky celkem pomohly utvořit si názor co se týče chození atp. Kap

3 Žužu | 15. července 2006 v 19:02 | Reagovat

Ten blog je užasnej. My sme věřící celá rodina a Ježíš je to nejlepší co mne v životě potkalo. Bůh nás miluje.

4 Lucka | E-mail | 7. srpna 2006 v 14:58 | Reagovat

Je strašně úžasné,to jak si rostla ve víře a jak se Tvůj život dokázal změnit díky Bohu,důležité je i vytrvat v obtížných životních situacích,kdy se může stát,že necítíme Boží blízkost ,ale je důležité to především překonat,toto patří ke všem zkouškám v životě.Bůh nám nepomůže se vyhnout překážkám,převede nás skrz ně.Kdyby jste mi chtěli někdo napsat, na něco se zeptat,tak pište,jestli budete chtít.Mějte se krásně a nevzdalujte se Boží blízkosti,ahoj

5 Wiky | E-mail | Web | 7. září 2006 v 21:04 | Reagovat

Jsem moc ráda, že jsme se dostala na tenhle blog, protože je naprosto skvělý, že někdo něco takového produkuje. Taky jsem věřící, i moje široká daleká rodina, takže jsem v tom vlastně vyrostla. Ale až v pubertě jsem si začala ujasňovat doopravdové názory co se týče Boha, Bible a vůbec tak všeho, co se okolo toho motá. Strašně mi to pomáhá. Bůh je naděje, Bůh je láska.

K tomu článku: nemyslím si, že by nám Bible říkala, že Bůh dělá takové zázraky, jako jsi tady psala. Bůh nečaruje. Bůh nám neurčuje, co máme dělat - jestli se máme s někým rozejít (Kapka) nebo jestli pro nás bude právě třeba teď nejlepší, když nikam nebudeme vycházet. Bůh nám prostřednictvím Bible dává naději a radí nám svým slovem. Bůh neurčuje, Bůh nám pouze radí. A je už jen na nás, zda jeho rady uposlechneme, nebo ne. Je v tom svoboda, je v tom láska, je v tom naděje. Naděje pro každého člověka.

To je můj názor.

6 Chilli | 8. září 2006 v 8:46 | Reagovat

pro Wiky:

Máš pravdu, Bůh nečaruje, ale je stejný včera, dnes i zítra a v Bibli je spousta zázraků, které Ježíš udělal. Bůh mluví ke každému tak, jak ví, že to ten dotyčný člověk nejlíp pochopí. Kdyby promluvil k Tobě stejně jako ke mě, nemělo by to zřejmě žádný účinek, proto k Tobě mluví jinak. Zná nás nejlíp na světě, proto ví, jak nám určité věci ukázat. Někdy k tomu použije i zázraky. Je v tom stále ta svoboda rozhodnout se, je v tom naděje, je v tom Boží láska!

7 Wiky | E-mail | Web | 12. září 2006 v 18:26 | Reagovat

Nesmíš brát Bibli doslovně. Bible nám dává podměty k zamýšlení. Bible se nedá číst jako nějaká dobrodružná kniha. Přečteš si oddíl, na chvíli Bibli odložíš a zkusíš se nad tím oddílem zamyslet. Zkusíš popřemýšlet nad tím, co tím chtěl pisatel říct a ne nad tím, jak se mohl stát takový a takový zázrak.

Souhlasím se vším, kromě oněch zázraků. Promiň. :-) Ale jsem strašně moc ráda, že se o tom takhle můžeme bavit. Je to skvělé.

8 Chilli | 12. září 2006 v 22:18 | Reagovat

Zázraky v Bibli nemůžeš popřít. Samotné křesťanství stojí na největším zázraku - vzkříšení Ježíše ;-). Některé duchovní dary jsou zázraky: Viz. např. 1Kor.12,4 "Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch; rozdílné služby, ale tentýž Pán; a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech. Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu. Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha, někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž Duchu, někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená."

9 Wiky | E-mail | Web | 13. září 2006 v 21:57 | Reagovat

Já neříkám, že v Bibli nejsou zázraky. Napsané tam jsou, ale brát je vážně typem, že věříme, že se to opravdu stalo je podle mě blbost. Neměli ybchom to brát vážně. Každý biblický úsek nám chce něco říct. Biblické texty mají hlubší význam a kořeny než jen to, co je tam pouze napsané. Když se nad tím zamyslíš, dokážeš určitě vymyslet něco, čím se podle toho můžeš i v dnešní době řídit, něco, co by ti mohlo pomoct, díky čemuž si uvědomíš něco důležitého, co ti pomůže zamýšlet se i nad věcmi, které normální lidé neřeší. Tak to beru já.

10 Chilli | 24. září 2006 v 17:53 | Reagovat

Mk 10,27 "U lidí je to nemožné, ale ne u Boha; vždyť u Boha je možné všecko." Ty zázraky dělá Bůh, ne lidé. Zázraky nejsou smyslem křesťanského života, to je spasení. Já jsem nechtěla zázrak, já jsem chtěla vysvobození (což je ale také svým způsobem zázrak ;-)). A to, jak to Bůh udělá, je na Něm. Jestliže jsou napsané v Bibli, netroufám si je nebrat vážně. Takže: staň se Ti podle Tvé (ne)víry.

11 Bob | 30. března 2007 v 21:30 | Reagovat

Biblické zázraky jsou skutečné,pravdivé a naprosto reálné... Zázraky dělá Ježíš i dnes. Ano...i dnes můžeš vidět skutečný opravdový zázrak. V upřimných křesťanských společenstvích Ježíš i dnes manifestuje svoji přítomnost, dělá zázraky, uzdravuje nevylečitelné nemoci atd... např.v církvi www.bennyhinn.org, v ČR samozřejmě také... např. v komunitě Jana Křtitele v Liticích u Plzně. Bůh dává svým služebníkům rozdílné dary...např.činit velké a mocné činy a divy, zázraky, uzdravovat... a to jsou všechno zázraky. Jestliže Ježíš dělá zázraky dnes, nevidím důvod, proč by nemohl dělat skutečné zázraky před 2tis. let.

12 CESTMIR | E-mail | 23. května 2007 v 7:01 | Reagovat

Nezlob te se ze vam tady pisu bez diacritiky ale proste ji nemam zabudovanou v pocitaci.Chtel bych vam jen rici ze jsem videl na vlastni oci zazraky uzdravovani nemocnych a diky Bobe je to pravda co pises ve svem prispevku.Tuto moc ma kazdy z vas kdo prijme Jezise do sveho srdce.Je 9.ovoci Ducha svateho.Je to trosku na delsi lokte alev toto je prvni krok.Jestlize kracis s temito ovocemi ve svem srdci prichazi dary.Ale o tom az nekdy ..Tvoj zivotni  pribjech se me moc a moc libil diky za neho.Tvuj duch svaty te vede a ty uvidis vice a vice.Toto je jen zacatek.Nevim jestly ti dal [duch svaty]dar reci[rajsky jazyk]Ty tomu jazyku nerozumis a taky dabel nemuze ukrast a znicit o co vlastne prosi tvoje srdce v modlitbe.Tvoje srdce komunikuje primo s rajem  1.z daru ducha svateho je dar prekladatele.Jak jsem uz napsal jev to na dlouhe lokte.Kdyz jsem poprve zacal se takto modlit v tomto jazyku tak jsem si myslel ze jsem se zblaznil protoze jsem o tom nikdy nic neslysel az me to jeden clovek vysvetlil a muzu rici ze to je nejlepsi modleni.Citis li se unaven 10 minut takoveho modleni a citis se ta unava je pric bolesi hlavy pric...2 dar ducha svateho rajsky jazyk..Rad bych se pomodlil pro vsechny kdo budou cist tyto radky.......""""Ve jmenu Jezise Krista dej dar rajskeho jazyka kazdemu kdo bude cist tyto radky duchu svaty ve jmenu Jezise Kriste mluv a ukaz jim spravnou cestu vstup and konej ty jsi rekl ze tento dar je pro kazdeho proto te prosim o tento dar pro tyto lidicky.Ve jmenu Jezise Krista te prosim    Amen

13 Bob | 6. června 2007 v 11:53 | Reagovat

Ahoj, přiznám se, že s tímhle pojmenováním "rajský jazyk " jsem se ješte nesetkal. Jiste máte na mysli dar jazyků. Je to velice užasný a důležitý dar. Avšak spousta lidí, především křesťané z tradičních církví má na tohle zkreslený názor. Bible však poukazuje na to, že tímto darem je provázen křest Duchem sv. - je to ponoření se Ducha sv. Bible hovoří o tom, že když člověk příjme Ducha sv., tak buďto mluví andělskými a cizími jazyky, nebo prorokuje, nebo je ve vytržení atd. Tento dar je pro každého, kdo veří, že Ježíš Nazaretský je Kristus(Spasitel) a že zemřel na kříži za hříchy celého světa. Čili každý, kdo věří a touží po naplnění Svatým Duchem, má právo na dar modlitby v jazycích. V Bibli se píše o dvou křtech - křest ve vodě a křest v Duchu sv. Křest Duchem svatým je provázen nejčastěji modlitbou v jazycích, případně prorokováním... Hm...kdybych se měl také podělit o své zkušenosti... mám podobné zkušenosti jako ty Čestmíre. Člověka zalije úžasný Boží pokoj, radost a láska. Bůh manifestuje svoji přítomnost do srdce človeka a to je úžasné. Boží kralovství přece spočívá v radosti,pokoji a spravedlnosti v Duchu sv.  Každému přeji křest Duchem sv. a prožití skutečných letnic (Sk 2kap.). U každého , kdo prožije naplnění sv. Duchem, se rapidně zintenzivní vztah k Bohu a nabere úplně jiných urovní. Kdo by chtěl prožít křest Duchem sv.,ať touží a modlí se za to, příp. ať vyhledá nějaké charismatické křesťanské slolečenství, kde se křtí Duchem sv.

14 petra | E-mail | 15. srpna 2007 v 14:06 | Reagovat

děkuji za všechny tyto řídky! úplnou náhodou sjem na tento blog narazila a rozhodně nezklamal; našla sjem částečně to, an co hledám v poslední době odpověď. Hodně jsem se dozvěděla o darech Ducha svatého, ale nevím, za který se modlit, který ej ten správný...asi ještě nejsem dostatečně informovaná o tom všem. Ale moc toužím být více nástrojem Božím a být Jeho - moc toužím mít jeden z darů!

15 klara | 29. května 2008 v 18:55 | Reagovat

My jsme taky věřící rodina a je to super že křestanu takhle přibývá.Je to nádherný příběh.Jen tak dál!!!!

16 Verča | 21. března 2009 v 22:21 | Reagovat

Krásný blog, příběh i názor:)

17 Monika | Web | 29. srpna 2009 v 14:16 | Reagovat

Moc hezký blog a zajímavé svědectví. Jsem moc ráda, že jsi svou cestu k Bohu našla. Líbí se mi tvůj blog a doufám, že bude pokračovat :-)
Chtěla bych ještě reagovat na příspěvky, které jsem tu teď našla...

Věřím, že v Bibli jsou zaznamenaná fakta, která se udála a o jejich správný zápis se postaral sám Bůh. Zároveň bych ale řekla, že doba zázraků - duchovních darů (jako je uzdravování, proroctví, mluvení ve vytržení...) již pominula. Píše se o tom v 1.Korintským 13. Ta plnost, dokonalost je v Ježíši Kristu. Zázraky se děly ještě po jeho vzkříšení, dokud žili jeho apoštolové a ti, na které vztáhli ruce a tím získali duchovní dary. Nikdo další už pak nemohl obdržet tyto dary a tak zanikly. Skutky 8 (Filip, který získal dar činit zázraky od apoštolů, ale dál ho nemohl předávat. Proto do města museli přijít apoštolové Petr a Jan, kteří vkládáním rukou dary předávali).

Navíc si myslím, že Bůh činil zázraky v důležitých momentech (vyvedení židů z Egypta, dobití Kanaánu, doba Ježíše), ale v dnešní době už takové zázraky nejsou potřeba. V dnešní době bychom měli hledat svou víru, obracet se k Bohu a činit jeho vůli.

Omlouvám se za délku příspěvku a zvu vás na svůj nový blog, který jsme nedávno spustily s kamarádkou: www.bibleakava.blogspot.com

18 Vlaďka | 21. září 2011 v 10:15 | Reagovat

Bible říká, že Bůh je stále stejný. Ano, v důležitých okamžicích Bůh dělá velké zázraky, ale dělá je i pro obyčejné lidi, protože mu na nich záleží. A dělá je kdykoliv to považuje za dobré. Já věřím na zázraky, protože je prožívám. Někdo tomu říká náhody, ale na ty já nevěřím. Proč by Bůh v dnešní době zázraky nedělal, když žijeme právě v tom nejdůležitějším momentu lidských dějin - těsně před druhým příchodem Ježíže Krista na tuto zem? Bible naopak říká, že to bude doba, kdy budou vidět velké zázraky, ale velice upozorňuje na to, že ne všechny zázraky, byť by tak byly označeny, budou od Boha. Boží nepřítel, satan, bude napodobovat Boží moc, dokonce se pokusí napodobit i Jeho příchod a jen ten, kdo bude pečlivě studovat Bibli a prosit o Boží moudrost bude moci falešné od pravého rozeznat. Bible říká, že kdyby Bůh nezasáhl, satan by svými podvody svedl všechny. Bible je měřítko, bez ní to nemáme šanci svým rozumem poznat.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama