6. Proč Bůh mlčí? I.díl

10. února 2006 v 7:50 | Wilhelm Busch |  Kniha: Ježíš - náš úděl
Na světě se dnes dějí strašné věci.
Šel jsem - bylo to, myslím v r. 1937 - v Essenu přes ulici a tu jde proti mně velice rozrušený šestnáctiletý mladík. Znal jsem ho z práce mezi mládeží, a tak se ptám: "Co se ti stalo?" Odpověděl mi: Odvlekli mne do nemocnice a sterilizovali, protože mám matku Židovku. A když jsem přišel domů, byli rodiče pryč." Už je nikdy nespatřil. Otec byl zatčen. Matka se dostala do koncentráku v Osvětimi! Mohl jsem toho hocha už jenom dopravit do Holandska. Odtamtud se dostal dále do Ameriky. Ale nikdy nezapomenu na jeho vyděšenou tvář. Podobných případů byly milióny. Tu se vynořují otázky: "A Bůh?" - "Kde je Bůh?" - "Vůbec nic na to neříká?" - "Proč mlčí?"
V Kolíně vnikl do školy šílenec s plamenometem. Připravil o život dvanáct malých dětí. Tady se přece vnucují otázky: "A Bůh?" - "Proč Bůh mlčí?"
Nebo mám na mysli mladou ženu, která umírá na rakovinu, pomalu v hrozných mukách umírá svým dětem. A kdo v něčem takovém žije, musí se přece ptát: "A Bůh?" - "Proč Bůh mlčí?"
Je plno lidí, kteří by tu mohli vyprávět svůj příběh a nakonec se zeptat: "A Bůh?" - "Kdepak byl Bůh?" - "Proč mlčí?"
Náš milý básník Schiller jednou napsal "Ódu na radost": "Radosti, ty krásná Boží jiskro, dcerko z Elysia..." V ní se objevuje tento verš: "Nad tímto hvězdným stanem, bratři, jistě bydlí milý Otec." Dnešní člověk je však v pokušení říci: "Nad tímto hvězdným stanem, bratři, žádný milý Otec nemůže bydlet."
A když vás to tak potká, když se vám najednou vtírají otázky: "Kde je Bůh?" - "Proč to dopouští?" - "Proč mlčí ke všem těmto strašným věcem?", můžete se dostat až k bodu, kde vás napadne nebezpečná myšlenka: "Třeba Bůh ani není?! Možná je nebe prázdné?! Snad má ten ateizmus přece jen pravdu!" Přátelé, když někoho napadne něco takového, měl by se zděsit. Že Bůh není? Protože kdyby to byla pravda, že Bůh není, bylo by to něco hrozného. Pak bychom byli my lidé - my bestie - ponecháni sami sobě. Pak bychom byli jako ztracené děti, které už netrefí domů. Bez Boha? To by bylo příšerné! Když mi lidé tvrdí: "Já jsem ateista!", odpovídám: "Vždyť vy ani nevíte, co tím říkáte! Nad námi nic není! Jsme opuštěni! Jsme vydáni napospas jeden druhému!" Pro člověka není nic hroznějšího než člověk, je to tak? Římané měli přísloví: "Homo homini lupus." To znamená: "Člověk člověku vlkem!" - Strašné!
Nedá se ani vypovědět, kolikrát jsem jako farář slyšel tuto větu: "Jak to všecko může Bůh dopustit? Proč k tomu všemu mlčí?" A protože se mne na to tolikrát ptali, chtěl bych na to teď odpovědět.
Musím vás však napřed upozornit: nejsem sekretář Božích tajemství. Bůh mi nesvěřil své plány ani mi je nedal stenografovat, rozumíte? A bylo by dost hloupé ptát se, jako bychom Bohu mohli rozumět. Abych mohl Bohu rozumět, musel by být nanejvýš děkan nebo superintendent. Těm ještě rozumím. Ale potom by to nebyl přece Bůh, kdybych mu ve všem rozuměl. Bůh v Bibli říká: "Nejsou zajisté myšlení má jako myšlení vaše, ani cesty vaše jako cesty mé." (IZ 55:8) To nám celou věc velice objasňuje.
Ale přece něco z Bible znám, a tak bych vám chtěl, jak nejlépe dovedu, odpovědět na otázku: "Proč Bůh mlčí?"
1. Principiálně nesprávná otázka
Řeknu vám rovnou, že otázka "Proč Bůh mlčí?" je postavená na hlavu. Je totiž postavena, jako by šlo o soudní přelíčení, při kterém na soudcovském křesle sedí paní Nováková nebo farář Busch. Na lavici obžalovaných sedí Bůh. A teď se ptáme: "Obžalovaný Bože, jak to, že to všechno dopouštíš? Proč mlčíš?" Rád bych, aby vám to bylo úplně jasné: takový Bůh, který by vás nechal posadit se na soudcovské křeslo a sám si sedl na lavici obžalovaných, neexistuje!
Vzpomínám si na jednu senzační scénu, když jsem byl ještě docela mladý farář. Bylo mi dvacet sedm let. Přišel jsem do Essenu, právě když začala velká hornická stávka. Hodně horníků mělo rozpálené hlavy. Jednoho dne procházím volným prostranstvím. Na bedně od mýdla tu stojí chlap a mohutně řeční. Kolem stojí lidé. Muž mluví o hladových dětech, o výdělcích vykořisťovatelů, o nezaměstnanosti. najednou mne uvidí, pozná mne a zařve: "Aha, tady je ten flanďák! Pocem!" No, přátelské pozvání většinou přijímám, tak jsem šel. Chlapi mi dělali místo, abych se dostal k řečníkovi. Kolem stojí asi sto horníků. Bylo mi všelijak. Na takové situace nás na univerzitě nepřipravovali. A pak ze sebe sype: "Poslyš, flanďáku! Jestli je nějaký Bůh - já sice o žádném nevím - ale dejme tomu, že nějaký je, postavím se před ním tam na onom světě a řeknu mu: Jak jsi mohl dopustit války? Proč jsou na frontách lidé rozstříleni na cucky? Pročs dovolil, že děti hladoví a jiní mají tolik jídla, že ho vyhazují? Pročs dovolil, že lidé umírají na rakovinu? Proč? Proč? Tam mu řeknu: Táhni, Bože! Pryč s tebou! Vypadni!" - Tak se tam rozkřikoval. Vtom jsem se také rozkřikl: "Zcela správně! Pryč s tímto Bohem! Pryč s ním!" Najednou bylo hrobové ticho. Řečník se zatvářil udiveně a povídá: "No moment! Vy jste přece farář! Vy tu nesmíte tak křičet: Pryč s tímto Bohem!" Na to jsem odpověděl: "Tak poslouchej! Bůh, před kterého se takhle postavíš, před kterým si takhle otevřeš hubu, kterého bys jako soudce mohl pohnat k zodpovědnosti a který by se nechal obžalovat, existuje jen ve tvé fantazii. Tomu i já klidně řeknu: 'Pryč s tímhle Bohem!' Pryč s tímto hloupým výtvorem dnešní doby, kterého obviňujeme, kterého můžeme odsunout stranou nebo zase přinést - jak se nám to hodí! Takový Bůh neexistuje. Ale něco ti povím: skutečný Bůh je jiný. Před ním se postavíš jako obžalovaný ty, a ani neotevřeš ústa, protože on se tě zeptá: 'Proč jsi mne nectil? Proč jsi mne nevzýval? Proč jsi žil v nečistotě? Proč jsi lhal? Proč jsi nenáviděl? Proč ses hádal? Proč jsi...' Tak se tě bude ptát on. Potom ti slova uváznou v krku! A na tisíc dalších neodpovíš ani slůvko! Takový Bůh, kterému bys mohl říci: 'Pryč s tebou!' neexistuje. Je tu však skutečný, živý, svatý Bůh, který ti jednou může říci: 'Pryč s tebou!'"
A to chci říci i vám. Když slyšíte, jak dnes lidé předhazují Bohu: "Jak to všechno může Bůh dopustit? Proč Bůh mlčí?", řekněte jim: "To by byl ale hloupý, neskutečný Bůh, kdybychom ho mohli my obžalovat. Je tu však jediný, svatý Bůh, který obžaluje nás, vás i mne!" Plnili jste Boží přikázání? Jak si to vlastně představujete? Bůh to myslí se svými přikázáními vážně. Obžalovaní jsme my, ne Bůh.
To je první, co jsem vám musel naprosto jasně říci: jestliže klademe Bohu takové otázky, zásadně se mýlíme. A teď to druhé:
2. Boží mlčení znamená jeho soud
"Proč Bůh mlčí?" Podívejte se, ano, Bůh často mlčí. A Boží mlčení je pro nás ten nejstrašnější soud.
Jsem přesvědčen, že existuje peklo. Ale rozhodně ne takové, jak si ho lidé malují, s ďáblem, který tam smaží duše a s podobnými hloupostmi. Myslím si však, že peklo je v tom, když Bůh už nemá lidem co říci. Pak ho můžete vzývat, modlit se, můžete křičet - už neodpovídá. Ruský spisovatel Dostojevskij jednou řekl: "Peklo je místo, kam se Bůh už nedívá." - kde jsme se ho s konečnou platností zbavili, kde nás Bůh doopravdy opustil. Ano, Boží mlčení znamená jeho soud. A podívejte se, peklo začíná už tady - tím, že Bůh mlčí.
Budu vám k tomu vyprávět jeden příběh z Bible. Byla dvě města, Sodoma a Gomora. Měla vyspělou kulturu a zjemnělou civilizaci. Boha tam nepopírali. Bylo tam pravděpodobně i pár farářů, takových ubohých případů. Ale lidé tam prostě nebrali Boha vážně. Milého Pánaboha obtěžovali ještě tak nanejvýš při svatbách nebo pohřbech, ale jinak je vůbec nezajímal. V Sodomě bydlel zbožný muž jménem Lot, který tu a tam lidem říkal: "Nejednejte tak s Bohem! Nepohrdejte jím! Nemylte se, Bůh to tak nenechá! Co kdo seje, to bude také žít!" (Gal 6:7) Odpovídali mu: "Ale, ale, nevtipkuj! Copak jsi nějaký farář? Přestaň s těmi nesmysly!" A pak jednoho dne, ještě za ranního šera, vyvedl Bůh odtud Lota a spustil na obě místa z nebe oheň a síru. Zažili jsme při bombardování, co to je. Ale Bůh to může udělat i bez letadel. Dovedu si představit, jak se lidé vyřítili z postelí a řvali: "Do sklepů!" Všichni pádí do sklepů. A pak začne ve sklepech sálat žár jako v peci. Už se to nedá vydržet. Nové heslo: "Všichni ven!" A lidé se ženou zase ven. Ale tam všude padá oheň a síra. Lidé jsou bezradní: ven nemohou a ve sklepech se zřejmě udusí. Tolik Bible. A tu jsem si představil - o tom už Bible nemluví - že je pohromadě taková skupinka lidí: mondénní mladá paní, která měla doposud milého Pánaboha za bodrého člověka, starší pán, který podle chuti rozezná každou značku vína - ani ten nemá nic proti milému Pánubohu - Bůh je mu pouze naprosto lhostejný. Takoví lidé se tu sešli v jednom sklepě. Milí a řádní lidé, řádní občané, spolehliví plátci daní. Všichni mají svá temná tajemství - jako každý dnešní člověk. Ve sklepě je stále větší žár. Chtějí ven, ale nemohou, venku zuří zkáza. A pak se jich zmocní hrůza. Najednou ten tlustý muž povídá: "Lidi, ten Lot měl pravdu: Bůh opravdu existuje!" A mondénní panička: "Měli bychom se modlit! Kdo se umí modlit?" A tak se zvedají ruce - ve starověku se modlili se zdviženýma rukama - které se ještě nikdy nezvedaly. Najednou to jde: "Bože, slituj se přece! Hřešili jsme! Pohrdali jsme tebou! Ale zastav to! Ty jsi přece milý Bůh, vždyť jsi milostivý! Slituj se přece!" Je však ticho. Je slyšet jen hukot a praskání ohně. Potom paže klesají, vztažené ruce se svírají v pěsti: "Bože, proč mlčíš?" Ale nikdo se neozývá. Je slyšet pouze hučení ohně. Teď se mohou modlit nebo proklínat, Bůh už neodpovídá.
Je určitá hranice, kterou může člověk, město nebo národ překročit, hranice lhostejnosti vůči živému Bohu. Za ní už Bůh neslyší a neodpovídá. Potom ať se lidé modlí nebo proklínají - prostě už neodpovídá. Chápete, že toto mlčení nad Sodomou byl ten nejhroznější Boží soud? Bůh jim už neměl co říci. A když se tak dívám na náš národ, na jeho naprostou lhostejnost vůči Boží pravdě, vůči Božím přikázáním, vůči spasení, často se mne zmocňuje hrůza. Možná ještě sami zažijete, že se budete modlit nebo proklínat - a Bůh vám už nebude mít co říci.
Bůh na jednom místě v Bibli říká: "Když jsem volal, neohlásili jste se, mluvil jsem, a neslyšeli jste." (IZ 55:8) Proč mlčíš, člověče, když tě Bůh volá?
Tedy: Boží mlčení je nejhroznější Boží soud! To třetí, co vám chci říci je:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Online Loan | E-mail | Web | 9. října 2018 v 12:19 | Reagovat

credit loans guaranteed approval <a href="https://creditloansguaranteedapproval.com">no credit loans</a> no credit loans <a href=https://creditloansguaranteedapproval.com>poor credit loans guaranteed approval</a>

2 Paydayloan | E-mail | Web | 11. října 2018 v 0:15 | Reagovat

payday loans in houston tx <a href="https://creditloansguaranteedapproval.com">no credit loans</a> bad credit loans <a href=https://creditloansguaranteedapproval.com>credit loans guaranteed approval</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama